Dílo Zvi Heckera přijede z Berlína představit architekt Paolo Fontana, jeho asistent a nejbližší spolupracovník.
Od 15.7. do 6.10. 2019 se koná ve Winternitzově vile výstava s názvem „DŮM NEUMEISTER“ VÝSTAVA SKIC ZVI HECKER. Kurátory výstavy jsou Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec z Kabinetu architektury.
Winternitzova vila navržená Adolfem Loosem v roce 1932 vystavuje kresby a nákresy provedené architektem Zvi Heckerem v letech 2017–2018 pro "Dům Neumeister", jenž se nachází v Monte Fumo, Itri, mezi Neapolem a Římem. Jedná se o tichý dialog mezi dvěma rodinnými domy navrženými v různých časech a na různých místech. Výstava ukazuje zdlouhavý proces navrhování "Domu Neumeister" v řadě po sobě následujících kreseb.
Zvi Hecker se narodil roku 1931 v Krakově, vyrostl v Samarkandu, studoval architekturu na Technionu v Haifě a malířství na Avni Institute of Art and Design v Tel Avivu. Učil architekturu na Lavalově univerzitě v Quebeku a na univerzitě užitého umění ve Vídni. V roce 1960 se začal věnovat praktické činnosti v Tel Avivu a od roku 1991 pracuje v Berlíně.
Více: www.zvihecker.com, nebo:http://kabinetarchitektury.cz/zvi-hecker-dom-neumeistrow-skici-muzeum-architektury-we-wroclawiu/
Projekt se koná pod záštitou starosty MČ P5 - RNDr. Daniela Mazura Ph.D. a radní pro kulturu MHMP MgA. Hany Třeštíkové.
Kreslím, protože musím přemýšlet / Zvi Hecker
Počítačové kresby jsou nezbytným prostředkem mezi architektem a jeho spolupracovníky, případně s pracovníky na stavbě.
Dnes už se tolik nevyžadují kresby a skici rukou, i když jejich důležitost a využitelnost neztratily nic na své platnosti. Význam a jedinečnost takových náčrtů není v jasnosti jejich sdělení, ale v jejich neodmyslitelné nedokonalosti. Jelikož tyto nekomunikuji s nikým jiným, než se svým tvůrcem.
Protože naše mysl ruku nikdy zcela neovládá, dostává se ji volnost vytvářet znaky, jež lze různě interpretovat. Nejednou mne překvapilo, kolik kresba rukou nabízí možností, jež bych si s největší pravděpodobnosti nebyl nikdy schopen vědomě představit.
Architektura jako zřejmě nejsložitější ze všech druhů umění musela vždy v rámci celkového projektu vyhovět mnoha protichůdným požadavkům. Úspěšného řešení nelze proto dosáhnout postupnou analýzou, nýbrž intuitivní syntézou.
Kresby prováděné rukou napomáhají neurčité rozumové úvahy nasměřovat k vizuálním obrazům rodící se koncepce. Záleží pak na očích, aby zjistili a rozluštili jejich smysl.
Architekt přemýšlí očima.
