VÝSTAVA O ŽÁKU ADOLFA LOOSE, ARCHITEKTU RUDOLFU WELSOVI A JEHO RODINĚ. PŘÍBĚH SCHOVANÝ V JEDINÉ KRABICI VZPOMÍNEK, KTEROU PO MNOHA DLOUHÝCH LETECH JEJICH POTOMCI OTEVŘELI A ZAČALI HLEDAT VLASTNÍ KOŘENY.

V roce 1838 zdolala mladá žena, Josefa Löwy, přes dvě stě kilometrů pěšky, aby požádala hraběte Šternberka o povolení ke sňatku se svým milovaným Bernardem Wedelesem. V první polovině 19. století se Židé směli brát jen podle velmi přísných pravidel.  Josefa se s tím nesmířila, a díky její tvrdohlavosti spatřily světlo světa všechny další generace rodiny.

Dobrodružná cesta je jednou z mnoha epizod, které líčí Josefin syn Šimon Wels ve svých pamětech U Bernatů. Kniha, kterou dopsal v roce 1919, krásně vyvolává atmosféru západočeského venkova 19. století.  Šimon měl malý obchod na návsi v Oseku u Rokycan, kde rodina žila po mnoho generací.  

Jeho starší syn Rudolf se dostal na vídeňskou Akademii, kde studoval architekturu.  Před první světovou válkou se Rudolf stal úzkým spolupracovníkem Adolfa Loose, autora Winternitzovy vily, a v meziválečném Československu navrhl desítky staveb, hlavně v západních Čechách a v Praze, které odráží jeho výjimečnou uměleckou tvořivost a silný cit pro práci s prostorem. Rudolf a jeho manželka Ida, která pocházela z chebské židovské rodiny, měli dva syny. Mladší syn Martin měl výjimečné výtvarné nadání. Rodina byla šťastná, a o jejich každodenním životě v Praze 30. let svědčí bohatě ilustrovaná knížka, Sancta Familia, kterou Martin se starším bratrem Tomášem napsali a dali rodičům k Vánocům 1938. 

V březnu 1944 byli Rudolf, Ida a Martin zavražděni v Osvětimi. Nemělo po nich zůstat nic. Nestalo se. Když byli zařazeni do transportu do Terezína, dali všechno, co jim bylo nejdražší, do krabice, kterou schovali u přátel v Praze. Tomáš přežil válku tím, že těsně po okupaci v březnu 1939 utekl do Velké Británie, kde za války sloužil v Royal Air Force. Po válce se vrátil do Prahy, ale zjistil, že rodiče ani bratr nepřežili. Zachovala se jen krabice s rodinnými věcmi, kterou vzal s sebou zpátky do Anglie.  S anglickou manželkou Joy měli tři děti, ale Tomáš s nimi o minulosti nikdy nemluvil. Krabice s rodinným archivem zůstala uzavřena ve skříni. Bylo na Tomášových dětech, aby krabici znovuotevřely a postupně daly dohromady střípky příběhu vlastní rodiny.  Našli Šimonovy paměti U Bernatů, knížku Sancta Familia, a stovky dopisů, kreseb, fotografií a skic.  Tato výstava je sestavena především z tohoto výjimečného rodinného archivu, který se zachoval jako malý zázrak uprostřed tragédie Holocaustu. 

Výstavu pořádá Post Bellum, o.p.s. 

Autor a kurátor výstavy: David Vaughan

Editorka: Markéta Bernatt-Reszczyńská

Vedení projektu: Marie Janoušková

Produkce: Jakub Pánek

Design: Markéta Hanzalová, Studio Colmo

Ida, Martin, Tomáš a Rudolf Wels

Rudolf Wels a jeho syn Martin

Colin Wels s rukopisem U Bernátů